Nikomu z těch, kdo aspoň trochu sledoval sport v 70. a 80. letech minulého století, není neznámé jméno Jarmily Kratochvílové. Tato bývalá československá atletka u nás tou dobou slavila nebývalé úspěchy, na které dodnes ráda vzpomíná. Teď je jí sedmdesát dva let, pokračuje v trénování i aktivním sportování a my jsme moc rádi, že se připojila i jako ambasadorka Sokolského běhu republiky, konkrétně v Uhelné Příbrami. Přečti si rozhovor s Jarmilou Kratochvílovou o tom, jak se k Sokolskému běhu dostala i jak jí právě Sokol skvěle zformoval pro profesionální atletickou kariéru.
Pokolikáté jste se zapojila k Sokolskému běhu republiky jako ambasadorka a jak tato spolupráce vznikla?
Pocházím z Golčova Jeníkova, kde jsem od dětství znala Hanu Ulrichovou. Ta dnes pořádá právě Sokolský běh republiky v Uhelné Příbrami, ke kterému mě pozvala a já s radostí přijala. Měla jsem být ambasadorkou už prvního ročníku v roce 2021, ale ten nám nakonec zrušil COVID. Tak jsem ráda, že teď už to vyšlo. Sice jsem sama neběžela, k tomu jsem vyslala zástupce rodiny synovce s jeho rodinou, ale zato jsem všechny kategorie závodů mohla odstartovat a pak i předat výhry vítězům.
S Hanou se tedy znáte i ze sportovního prostředí?
Ano, obě jsme chodily do Sokola, nic moc jiného pro sportovní vyžití dětí v Golčově Jeníkově ani nebylo, je to malé městečko. A musím říct, že moje chození do Sokola nastartovalo mou pozdější profesionální kariéru. Hodně mě to bavilo, vždy jsem se ohromě těšila. Chodily tam i moje sestry, byla to vždy skvělá změna v jinak všedních dnech. Cvičilo se v hodně staré sokolovně, ale to nám vůbec nevadilo. Říkali jsme, že navíc celý venkov je taková jedna tělocvična, kromě Sokola jsme i hodně chodily ven a to se vše prolínalo. Po ukončení základní školy jsem pak přešla do Čáslavi na gymnázium, tam jsem začala chodit na atletiku, kde to nabralo nový směr vedoucí až k mému profesionálnímu sportování
Jaký máte jako bývalá profesionální atletka dnes vztah k běhu?
Dělala jsem to celý život a i když jsem přestala, pracovala jsem dál jako trenérka. Desítky let tedy trávím čas na stadionu a pořád mě to baví. Sleduju výsledky, a to nejen na dráze, ale i v terénu, třeba právě na Sokolském běhu republiky. Běhání je zkrátka můj život.
Máte za sebou úžasnou, velmi úspěšnou sportovní minulost. Jak vzpomínáte na aktivní léta v profesionálním sportu?
Vzpomínám na to hrozně ráda, zažila jsem hodně věcí. I když to nebyla jednoduchá ani krátká cesta - z nikoho nebude za rok a většinou ani za čtyři roky mistr republiky, natožpak účastník těch největších závodů na světě. Ke světovým výkonům vede dlouhá a náročná cesta, během které se ale dá zažít hrozně moc. Kdybych spočítala své prohry na začátku, asi by jich bylo i víc než výher potom. Zažila jsem radost, ale i bolest, když se člověku nedaří ze zdravotních důvodů, když něco nevyjde. Celkově beru tu patnáctiletou cestu k vrcholným výkonům jako dar, za který jsem dodnes moc vděčná.
Běháte někdy stále i aktivně?
Dnes už spíš trénuju, občas si říkám, že bych asi měla běhat i víc. Jdu si zaběhat vlastně jen když se mi chce, nebo si řeknu, měla bys jít, přijdeš na jiné myšlenky, pročistíš si hlavu v přírodě… Běh je pro mě stále rozhodně fajn aktivita.
Co se vám líbí na Sokolském běhu republiky a proč byste akci doporučila ostatním?
Líbí se mi účast všech těch lidí, kteří si to tam jdou hlavně užít. Nikoho až tolik nezajímají výsledky, je to bez nervů, příjemný zážitek. Jsou tam celé rodiny, dospělí, děti ale i senioři. Obzvlášť na nich ráda vidím, že si to jdou opravdu užít, chtějí to uběhnout a pořád je to baví, i když jim už není dvacet.
Účastníte se i jiných závodů?
Ano, občas mě někdo pozve, abych závod odstartovala, předala ceny, zúčastnila se… Přímo v Golčově Jeníkově taky organizujeme velikonoční běh, který se přímo jmenuje Běh městem Jarmily Kratochvílové.
Jak jste si užila letošní ročník Sokolského běhu republiky
Bylo to skvělé, vyšlo krásné počasí. Jsem hlavně ráda, že skoro v každém malém městě i vesnici se takové běhy dělají, rozhýbou tak dá se říct celé Česko! Když mě pozvou, moc ráda se určitě zúčastním i příští rok.
